Hubertova jízda Jezdeckého oddílu Dubicko

Hubertovou jízdou zakončil Jezdecký oddíl Dubicko úspěšnou sezónu. Vyjížďka proběhla přesně rok po té loňské, 16. listopadu a na její přípravě pracoval celý team už několik týdnů dopředu. Výroba stužek, stavění překážek, plánování trasy a soutěží, vaření boršče, modlení se za dobré počasí... To všechno dalo oddílu hodně práce, ale výsledek stál zato.

Po letních vytrvalostních závodech si někteří majitelé luk nepřáli, aby jim po pozemcích zase dupalo stádo (často divokých) koní. Proto se letošní Hubert jel na druhou stranu, na třeštinskou louku a také do lesa. Kvůli špatné předpovědi počasí a ranímu mrholení nepřijelo mnoho koní, vyjížďky se nakonec zúčastnilo kolem 25 dvojic.

Hned při nástupu se jezdci rozdělili do dvou skupin. První vyrazila v čele s Radkem Smyčkou do lesa, druhá, pod vedením Ladi Vachutky, se vydala na louky. Obě ,,lišky" udělaly své vyjížďky velmi zajímavé.

Pod vedením pana trenéra klusala ekipa kolem řeky Moravy až k přírodním skokům, které byly postaveny necelou čtvrthodinku od areálu. Napřed jezdci dvakrát absolvovali menší suchý příkop s kládou, a poté se již vydali na překážky. Ty nečinily nikomu žádné větší problémy a po jejich mnohonásobném překonání následoval obtížnější bod celé trasy - přejít velmi frekventovanou silnici.

Naštěstí tu však byla doprovodná vozidla, která zastavila provoz v obou směrech a koně mezi nimi mohli projít. Následovala dlouhá louka, kterou pan trenér celou,,provlnovkoval". A pak se šlo zase skákat. Tam a zpátky, zas a znovu. Koně si to očividně velmi užívali a některým jezdcům dělalo velké problémy nepředjet naši lišku.

Druhá ekipa se tou dobou nacházela v lese, kde stromy ještě nestihly úplně opadat a vytvářely tak krásné pozadí podzimní události. Příliš se zde necválalo, zato se hodně šlo klusem. Pár skoků bylo nachystaných i tady a cestou zpátky se Radkova skupina zdržela na ,,skokových" loukách, aby ani tito jezdci nepřišli o naše skvěle postavené překážky.

Mezitím již bylo v areálu připravené občerstvení (výborný domácí boršč a další dobroty, které si jezdci nemohli vynachválit) a soutěže. Koně i jejich páníčci si dali po namáhavé vyjížďce hodinku pauzu a pak se s vervou vrhli do jízdy zručnosti.

Rozhodně to nebylo nic jednoduchého. Kavalety v kruhu, na jedné straně zvednuté do stojanů, podjíždění pod laťkou, slalom, přenášení hrnečku, couvání... Ti nejlepší absolvovali jízdu ve cvalu, s krásnými přeskoky každý-každý ve slalomu. Bohužel ta nejrychlejší (a troufám si říct, že také nejstylovější) dvojice, Radek Smyčka s Mississippi, ztratila body u přenášení kelímku.

Mini-maxi probíhaly dvě zároveň, pro dvě úrovně jezdců a koní. Soutěžících byla spousta, vyhráli však jen ti nejlepší. V nižším mini-maxi zvítězil po všech bezchybných kolech Tomáš Bartl s Elvisem, když spolu dosáhli výšky 115 centimetrů. Ve vyšší soutěži překonala bezchybně všechna kola (včetně posledního) Lenka Vachutková s mladou a úžasně stylovou Vanillou Rose. 150 centimetrů pro ně byla hračka.

Výborně si však vedla také Monika Najmanová s Dorien. Jestli má Monča z něčeho strach, jsou to vysoké a široké oxery. Tentokrát však překonala samu sebe a po jednom shození překonala stopadesáti centimetrový barák naprosto suveréně.

Poslední soutěží byl parkur s výměnou koní, inspirovaný finálem skokového poháru a mistrovství světa. Parkurek o pěti skocích s výškou do 80 centimetrů přilákal velkou pozornost. Koně losoval náš pan trenér, aby se nikdo necítil podvedený. Jezdci měli pět minut na poznání svého koně a možnost jednoho zkušebního skoku.

Bylo velice zajímavé sledovat své koně pod jinými jezdci. Nakonec, po douhých a urputných bojích, zvítězili ex aequo Monika Najmanová s Elifou (Alice Kobalčíková) a Marek Langer s Dorien (Monika Najmanová). Třetí místo získala favoritka soutěže, Lenka Vachutková s Elvisem (Tomáš Bartl).

Ale i ti, co se neumístili, byli nadšení a posbírali spoustu nových zkušeností. Lucka Langerová si vyzkoušela Novelu (Barbora Ryčovská) a prohlásila, že už nikdy neřekne, že má Bára všechno zadarmo. Bára si zase svezla zadek na úžasném Dárkovi (Lenka Vachutková). Růženka Holátková zaměnila svou obvyklou Mon Chery za sestru Manon (Lucka Langerová) a byla nadšená. Tomáš Bartl se cítil poněkud nesvůj na bílém Lotrekovi (Ivan Ryčovský), Ivana již poněkolikáte za jeho jezdeckou kariéru vyválel v písku Figaro. 

Myslím, že můžu za všechny jezdce (i koně) říct, že si Hubertovu jízdu velmi užili. Večer se samozřejmě konala nezbytná oslava, která se pěkně rozjela. Jeden nejmenovaný jezdec si nejspíš pádem přivodil lehký otřes mozku a hrál si na pilota letadýlka. Bzzz, bzzzz, bzzz.

Veškeré fotky najdete zde.