Adrenalinové plavení koní

Léto je v plném proudu a vedra posledních dní jsou úmorná. Trénovat se dá pouze brzy ráno nebo pozdě večer, proto jezdci Jezdeckého oddílu Dubicko naordinovali sobě i svým koním volnější režim, který zahrnuje hlavně plavení koní v Moravě. Ve středu 11. června se tak Kateřina Křížková se Sissi Donou, Alice Pekařová s Elitou a Barbora Ryčovská s Novelou vydaly na kratší procházku k vodě. Katka napřed nauzdila svou druhou klisnu, Duru, a snažila se na ni vylézt. Jen však na neosedlanou klisnu vyskočila, Dura se polekala a začala zděšeně běhat po dvoře. "Tak asi vezmu Sissku," smála se Katka, když zase stála nohama pevně na zemi.

Nakonec se všechny na své koně vydrápaly a mohlo se jít plavit. Katka i Bára si radši vzaly boty - co kdyby musely jít z louky po svých. Alice to však riskla a šla jako pravá indiánka. Cesta k vodě proběhla bez větších obtíží, pak však nastal menší problém. Která klisna půjde jako první do řeky? Nešlo jen o samotný sestup ke korytu, napřed se muselo projít uličkou mezi kopřivami a bodláky. Klisny chvíli stávkovaly, nakonec se však Sissi přece jen odvážila a šla první.

Za chvíli už byly všechny ve vodě a nadšeně hrabaly. Nejlépe šlo osvěžování Elitě, která natáhla nohu jako při španělském kroku a ze shora do vody bušila. Novele se nejspíš ze samého přemýšlení, co by paničce provedla, zapařil mozek. Hrabala si totiž nohou těsně u hlavy. Jenom Sissi byla nad věcí a povýšeně shlížela na druhé dvě kobyly. Nakonec jí to však také nedalo, a tak byly brzy mokré nejenom klisny, ale i jejich majitelky.

"To je sranda, jak koním ve vodě nejde uskakovat," prohlásila Bára. "Voda je zpomaluje, takže se plaší pomalu." V tu chvíli Novela uskočila (a rozhodně ji voda nijak nezbrzdila) a Bára zahučela do Moravy. Chvíli nad sebou viděla jen kalnou vodu, pak se však Novela rozběhla pryč a Báru držící v ruce stále otěž vytáhla nad hladinu.

Klisnu voda ani v nejmenším neomezovala, zato její jezdkyni ano. Bára byla nucena Novelu pustit a ta se vyřítila na protější břeh. Elita neváhala ani chviličku a jala se svou stájovou přítelkyni následovat. I s Alicí na hřbetě.

"Alice, chyť ji!" ječela z vody hystericky Bára. Alice s nasazením vlastních nohou seskočila do kopřiv a bodláků, kde se obě klisny zastavily, a v duchu jistě litovala, že si nevzala boty. Bára, ze které tekly celé potoky vody, se konečně vydrápala na vysoký břeh a převzala si od Alice Novelu.

Teď teprve měly obě jezdkyně čas zjišťovat, jestli se něco nestalo Katce. Otočily se k řece a zjistily, že obě - Katka i Sissi - na ně hledí se zdviženým obočím a nechápavým výrazem.

"Co to provádíte?" zeptala se Katka a bylo vidět, že má co dělat, aby zadržela smích. Nakonec se smály všechny, ale nastal další problém. Jak vyskočit na úplně mokré koně, když nepostojí ani chviličku? Alice si Elitu přistavila ke břehu, vyskočila, chvíli na Elitě napůl ležela a pak se slovy "to nepůjde" zase sjela na zem. To už se Katka neudržela a smála se na celé kolo.

"Chtěla bych vidět tebe," zavrčela Alice.

"Já bych musela jít pěšky, na Sissku bych určitě nevylezla," odpověděla Katka, ale dál se smála.

Alici se nakonec přece jen podařilo vyskočit a uvolnila místo u břehu Báře. Ta se chvíli neúspěšně škrábala nahoru, ale nakonec se jí to také povedlo.

Jenže... Další problém nastal hned vzápětí. Elita už byla zpátky ve vodě, ale Novela do Moravy odmítala vejít. Asi se bála krokodýlů. Chvíli splašeně běhala po břehu a svou jezdkyni vláčela nízkými větvemi. Nakonec skočila do vody všema čtyřma nohama naráz (asi aby zahnala ty krokodýly) a holky konečně mohly zamířit domů.

"Tak s váma já už nikam nejdu!" prohlásila Alice a prohlížela si své rudé nohy.

"Aspoň budeš zdravá," odpověděla Bára a ždímala si vodu z trička a vlasů.

"Doufám, že o tom napíšeš článek," řekla Katka. "I když, o mně tam vlastně nic nebude, zase jsem byla nejlepší!"

Katka však úplně pravdu neměla. Vždyť víceméně spadla už na dvoře z Dury. Takže v tomto ohledu z toho nejlépe vyšla Alice. Pochybuji však, že ji to vědomí těšilo, když v noci její nohy nadávaly na záchrannou akci.